Matyáš Bachmaier, Hagunda, Švédsko

V létě vstoupil do nejlepší florbalové soutěže světa a zatím se v ní Bachy neztrácí. Hagunda se po páteční porážce se Storvretou drží se dvěma body na 12. příčce, která znamená to hlavní: záchranu. „V klubu se cítím skvěle. Měl jsem dobrý start v přípravě a snad se to udrží i po většinu sezony. Spoluhráči jsou výborní, hned jsem zapadl do týmu a cítím, že mám silnou pozici v kabině. Zato se švédštinou ještě moc kamarád nejsem, i když něco už v kontextu dokážu pochytit, ale jinak komunikuji v angličtině,“ říká pro web Kanonýrů Bachmaier.

Ten ze Švédska dálkově studuje kladenské gymnázium a i život v Uppsale mu připomíná ten český. „Největší změnou je tak dopravní prostředek - z auta jsem přesedlal na kolo,“ směje se.

Spokojený je i se svým herním projevem. „Zatím je to slušný start, ale cítím, že mám na víc. V mnoha aspektech se musím ještě zlepšit a dostat na vyšší level. Samozřejmě doufám, že moje výkony se budou zlepšovat společně s výsledky týmů.“

Mimochodem minulý víkend byl nominovaný na soustředění reprezentace U23, ale omluvil se, protože Hagunda hrála s AIK. „Rozhodl jsem se zůstat a pomoci týmu v důležitém zápase, což se naštěstí vyplatilo a my získali první body v sezoně,“ prozrazuje Bachmaier, který zatím viděl i všechny zápasy Kanonýrů. „Až se kluci otřepou z marodky, určitě se vrátí mezi špičku ligy,“ věští.

---

Marek Pixa, Djurgardens IF, Švédsko

Útočník primárně do Stockholmu vyrazil za studiem magisterského programu Civil and Architectural Engineering, vedle toho jako hráč chce pomoct týmu Djurgardens postoupit zpět z druhé nejvyšší soutěže do superligy. „Stockholm je nádherné město, které jsem ještě kvůli nabitému programu nemohl pořádně poznat. Do týmu mě kluci přijali a myslím, že jsem zapadnul fajn. Všichni jsou hodní a snaží se mi pomoc s přechodem, i když to není jednoduché. V týmu se totiž mluví jen švédsky, všechny porady a pokyny jsou ve švédštině, takže mi nic jiného nezbývá než se učit, abych aspoň porozuměl. Když ale nerozumím, stačí se anglicky zeptat a dostanu vysvětlení v angličtině,“ popisuje Pixa.

Ten si pochvaluje i dosavadní herní vytížení, koneckonců v pátek dal o sobě vědět, když si připsal gól a dvě nahrávky. 

„Většinou hraji ve třetí lajně, v oslabení a i při power play. Bohužel výsledkově to není zatím ono. Nejdříve jsme hráli v poháru derby se superligovým AIK, kdy se mi podařilo dát dva góly. Hlavně domácí zápas se nám vydařil a odehráli jsme kvalitní utkání, které rozhodl až v závěru gól do prázdné. Myslel jsem, že se od toho odrazíme, ale pak přišla liga a tři prohry v řadě s týmy, které bychom měli porážet, abychom se udrželi. Zároveň ani já osobně jsem nepředváděl ideální výkony a bude potřeba na sobě hodně pracovat, aby se to změnilo. Je to pořádná zkušenost, protože já zatím v kariéře (na Kladně i Tatranu) hrál na vrchu tabulky,“ říká Pixa. Tak snad páteční vítězství Djurgardens nad Alvsjo a znamená obrat ze současného desátého místa.

Samotné studium začalo Pixovi před měsícem a půl a byť jde o jiný styl výuky, Markovi vyhovuje víc. „Vzhledem k tomu, že jsem tu nový, tak se snažím potkávat co nejvíc lidí, ale nezapomínám na kamarády, a tak občas navštívím Bachyho v Uppsale,“ prozrazuje Pixa, který před dvěma týdny trénoval na Kladně s Kanonýry.

---

Miroslav Šnajdr, Nummela Susi, Finsko.

Své angažmá si zatím velmi pochvaluje i Miroslav Šnajdr, který coby hráč i trenér působí ve třetiligovém finském klubu. „Všichni jsou zde velmi otevření a milí. Hlavně se snaží mluvit anglicky, což mi vše dost ulehčuje, protože jak říkáme s trenéry U17/19, moje finština je famózní. V šatně je pořád spousta legrace, protože každá kabina má svého Dušana a ani tady tomu není jinak,“ usmívá se Šnajdr, jenž o sobě dal v přípravě vědět, když ve třech zápasech vstřelil sedm branek. Teď má po třech ligových kolech bilanci 2+2 a především pomáhá celku s jejich cílem postoupit o patro výš.

Ve Finsku je od začátku s manželkou, synkem a psem, k dispozici mají malý řadový domek se zahradou. „To je pro syna i psa paráda. Navíc je tu snad každých 300 metrů nějaké dětské hřiště. Život je tu prostě hrozně na pohodu. Lidí neřeší malichernosti a žijí tím, co mají,“ popisuje Šnajdr a v jeho hodnocení je snad jen jedno negativum: „Pořád tu leje, je pěkná zima a nás teprve -30 stupňů čeká.“

Jak už při svém odchodu říkal on i vedení Kanonýrů, tak s kladenským klubem dál spolupracuje. Nyní ve formě sportovně-administrativní pomoci a připravuje projekt se sportovním manažerem Markem Chlumským na rozvoj hráčů.