99_20240130_165647.png
old_1467.jpg

Kouč Pazdera: Hráče hledáme v cizině. Ti čeští mají přemrštěné nároky

Kanonýři se pod jeho vedením výrazně mění. A to nejen vyššími nároky, odlišným tréninkem, ale i samotným složením kádru. Ač trenér a sportovní ředitel Jan Pazdera nechtěl v A-týmu příliš mnoho personálních změn, nakonec je po víc než měsíci přípravy udělat musel. Řada hráčů totiž po rozjetí tréninkového procesu nechtěla akceptovat superligové požadavky, které po nich kouč vyžadoval. A tak teď vedení klubu chce doplnit kádr zahraničními florbalisty.

Kdo tedy všechno odešel?
Už před startem přípravy jsme mluvili o třech hráčích, kteří nedostali prostor začít přípravu (Mayer, Pertlík, Cvrček). A pak o trojici Černý, Kalina a Hartman, která se na základě individuálních pohovorů rozhodla, že není ochotna akceptovat nové tréninkové nároky. Následně začala příprava a já byl rozhodnutý, že během tří týdnů kádr zúžím. V průběhu se ale rozhodli nepokračovat Šťovíček, Pecha, Bednář a Burian, s kterými jsem počítal. Já sám jsem ukončil Balvína, Pláška, Mineva, Richtra a Tyla.

Co vás k tomu vedlo?
Neměl jsem s ohledem na jejich výkony pro ně adekvátní pozici v týmu. Jiné to bylo u Miloše Tyla, ten dostal pracovní nabídku od fotbalové Sparty v jeho mateřské profesi (fyzioterapie). Dlouho jsme diskutovali o tom, jak moc je ochoten florbal naplno dělat. Dospěli jsme k tomu, že by nějaký kompromis učinit šel, ale vzhledem k tomu, že se rozcházejí moje a Milošovy představy o tom, jak se má vrcholový florbal dělat, tak jsme se nedohodli na pokračování.

Mluvíte o nárocích na hráče. Jsou opravdu tak extrémní?
To určitě nejsou. Chci jen, aby se hráč připravoval čtyřikrát týdně. Dvakrát týdně se snažíme hráčům vyjít vstříc v tom, že trénujeme v malých skupinkách celé odpoledne a každý si může zvolit čas tréninku vzhledem ke svým ostatním povinnostem. Někteří hráči ale byli zvyklí, že je sice trénink čtyřikrát týdně, ale když nedorazí, tak se nic neděje. V tom já jsem důsledný. Pokud hráč nemůže na některý z tréninků, chci, aby si ho nahradil. Náročné to opravdu není, protože se najde pár klubů v superlize, kde trénují ještě víc. A pak tu máme jiné sporty, kde se trénuje násobně víc a hráči k tomu mají stejné pracovní, školní a rodinné povinnosti jako naši kluci na Kladně. Zároveň chápu, že to není pro každého.

Zamrzí to trenéra?
Mě mrzí jen to, že někteří z hráčů nedokázali říct, že to nechtějí podstupovat, a rozmysleli se až na poslední chvíli. Tím mě dostali pod tlak, protože jsem s nimi počítal a nechtěl jsem, aby změn v kádru bylo tolik. Na druhou stranu pro náš dlouhodobý progres je důležitější způsob práce než jakýkoliv hráč, proto nebudu v přístupu dělat kompromisy. Klíčové je mít správné lidi, kteří jsou ochotni pracovat. Zapojili jsem třeba do přípravy mnoho mladých odchovanců, které mohu jen chválit. Jejich přístup je pro mě to největší překvapení. Mají hodně talentu. Sice je ještě čeká dost práce, protože se musí naučit ve hře spoustu dovedností a získat návyky, ale na jejich přístupu vidím, že do budoucna z nich mohou vyrůst velmi kvalitní hráči.

Kolik tedy teď hledáte posil?
Nenazval bych to hledání posil, ale spíš jde o doplnění kádru maximálně třemi hráči. V tuto chvíli máme 15 hráčů a tři brankáře, kteří mohou ligu hrát. Další tři hráči jsou moc mladí na to, aby mohli v lize nastoupit. Mají svoji kvalitu a proto s námi trénují. Chtěl bych přivést dva útočníky a jednoho obránce, ovšem musí to dávat smysl.

Je těžké adekvátní hráče najít?
Těžké to je, protože nároky, které jsem zmínil, hráčům v první lize moc „nevoní.“ A v kombinaci s tím, že Kladno má pověst klubu, kam si hráči mohou jít pro skvělé podmínky za minimální nároky, je to ještě těžší. Když už s někým jednáme, tak představy hráčů jsou mylné a mají přemrštěné nároky. Takhle to v Kladně už nebude! Jsme samozřejmě pořád ochotni vytvářet hráčům kvalitní podmínky, aby sport mohli dělat co nejlépe. Zároveň je pro nás stěžejní, aby hlavní motivací hráče byl sportovní rozvoj a ne pouze čerpání výhod. Máme nadstandardní zázemí v podobě sportovišť a podmínky pro sportovní rozvoj přesahují úroveň 1. ligy. Trenérské know how je třeba i díky kondičnímu trenérovi nad standardem superligy. A abych tedy přímo odpověděl na otázku: v současné době je na českém trhu téměř nemožné odpovídající hráče najít.

Takže hledáte v zahraničí?
Ano. Je to pro mě novinka, ale především ve florbalově méně vyspělých zemí mají hráči mnohem větší pokoru a jejich motivace je právě sportovní rozvoj. Chtějí se zlepšovat a mají nároky na podmínky mnohem menší. Připomíná mi to dobu před patnácti lety, kdy čeští hráči houfně chodili do Švýcarska, protože život i florbalový rozvoj tam byl na jiné úrovni než u nás. Nebo když zkoušeli Švédsko a klidně přistoupili na snížení životního komfortu, protože jim primárně šlo o florbalové zdokonalení.

Už jste někoho získali?
Ve druhé polovině července tady budeme mít čtyři zahraniční hráče na testech, abychom dobře rozeznali jejich sportovní úroveň a dokázali se správně rozhodnout, jestli má smysl, aby nás posílili.