Je ikonou kladenského florbalu, která je podepsána pod historickými postupy do nejvyšší soutěže. Nosil kapitánskou pásku, na hřišti se často měnil ve florbalového kouzelníka, který dokázal vytasit nečekaný trik. Později zase působil v roli úspěšného trenéra či manažera. Na jaře Tomáš „Lipi“ Leipner definitivně ukončil svou hráčskou kariéru, a tak si za své florbalové čtvrtstoletí zaslouží veřejné poděkování.
Na jaře byl výraznou postavou v kladenském tažení za postupem. Teď 19letý Jakub Janoušek, jinak odchovanec Kanonýrů, sbírá minuty a zákroky i ve vysněné Livesport Superlize. Odchytal celé zápasy proti Tatranu a Mladé Boleslavi, tedy posledním dvěma superfinalistům. „Je pro mě čest se měřit s takovými hráči, kteří v těch klubech hrají,“ říká Janoušek. A v rozhovoru pro klubový web mluví i o skvělé spolupráci s kanonýrským parťákem Martinem Halešem,
Pondělí duel Livesport Superligy proti pražskému Chodovu odehrají Kanonýři kvůli přítomnosti televizních kamer v „azylu“ Kladenské sportovní haly SAMK. Předprodej vstupenek odstartoval ve středu v 18 hodin přes Ticketportal, držitelé sezonních permanentek mají v hale rezervovaná místa, o lístky si však musí kvůli distribuci zažádat.
Makáme a prskáme, říká Chroust o přípravě. A jak hodnotí minulou sezonu?
On i jeho týmoví parťáci jsou – jak sám říká – ve fázi, „kdy makají a prskají“. A-tým Kanonýrů je totiž v plné přípravě na nadcházející ročník a útočník Tomáš Chroust v rozhovoru pro klubový web tvrdí: „Na další sezonu musím být lépe připravený mentálně i fyzicky.“
Po smolném vypadnutí s Vary hodně hráčů přemýšlelo o pokračování. Měl jsi jasno hned, že chceš hrát dál, či sis vzal čas na rozmyšlenou?
Nevím, jestli bych to vypadnutí úplně nazýval „smolné“, realita prostě byla taková, že Vary v určitých fázích opakovaně ukázaly, že je větší kvalita na jejich straně. Po vypadnutí se mi hlavou honilo hodně věcí, ale konec to nebyl.
Takže jsi věděl, že dál zůstaneš Kanonýrem.
Pro pokračování rozhodla nedokončená práce, vlastní motivace, vybudovaný vztah k týmu a klubu a důvěra v to, co se tu chce dokázat. Toho chci být součástí.
Jak s odstupem času hodnotíš sezonu a play off?
Z týmového pohledu to bylo jak na houpačce. Příprava vypadala dobře, byl cítit hlad a chuť po úspěchu. Začátek ligy se ale asi vůbec nepovedl podle představ, předvedená hra nebyla dobrá. Pak se zranil i kapitán týmu, nálada výrazně opadla, celkově nás dost trápila marodka – zranění i nemoci – a do toho všeho ještě přišla změna trenéra. Byla to velmi náročná půlka sezony a upřímně jsem se bál, jak to dopadne. Pak ale přišlo období, kdy jsme herně i výsledkově vypadali celkem slušně, což jsme ovšem nepotvrdili zhruba měsíc před vyřazovací částí. Ke čtvrtfinále se už napsalo hodně, takže bych skončil pozitivně – tak jak kompaktně fungoval tým v těchto zápasech a že někteří hráči ukázali, co v nich je, vnímám jako velký příslib do budoucna.
Z osobního pohledu sezonu vnímáš jak?
Kdybych tu otázku dostal pár dní po vypadnutí, tak nebudu lhát: Zplival bych se šíleně. Nebyl jsem se sebou spokojený. Ale objektivně jsem si to vyhodnotil, sesumíroval a musím říct, že to pro mě byla velmi náročná sezona, možná jedna z nejtěžších. O rok dřív jsem končil skoro až na konci června. Následně jsem řešil další budoucnost, což nebylo jednoduché a i trochu neočekávané, nicméně jsem to musel vyřešit během sedmi dní, neboť ve většině klubů už jela příprava na novou sezonu na plné obrátky. Dovolenou, na které jsem si měl aspoň trochu odpočinou, tak kvůli tomu všemu nedopadla tak, jak by měla. Byl jsem fyzicky i psychicky dost vyždímaný. Hned jsem naskočil do přípravy, abych se co nejrychleji aklimatizoval s týmem. Když se nám herně nedařilo, chtěl jsem a měl jsem bodově tým táhnout, proto jsem taky do Kladna přišel, což se ovšem nepovedlo. Nemám rád prohry a najednou jsem za dva měsíce prohrál to, co třeba za předchozí čtyři roky dohromady. Kolem Vánoc jsem si k tomu pochroumal koleno, moje z prvních vážnějších zranění, které mě limitovalo v mé hře. Konec sezony v mém podání už byla taková smutná třešnička na dortu, co to vše bohužel dokreslila. Do další sezony musím být lépe připravený jak mentálně tak fyzicky.
Bereš to tak, že postup do superligy se „jen“ odkládá?
Úplně ne. Nesmíme si na sebe plést bič. I když se to nezdá, tak nějaké zásadní změny proběhly. Skončilo pár starších hráčů, kteří měli hodně zkušeností. Musíme se je snažit nahradit, naučit mladé, aby přebrali jejich úlohu. Máme nového trenéra. Nastavili jsem si nějaký směr a toho se budeme držet. Pokud budeme předvádět to, co chceme, budeme pracovití, po celou sezonu budeme předvádět konzistentní výkony a na konci vyhrajeme poslední zápas, tak se skutečně postup „jen“ odkládá. Ambiciózní jsem stále. Věřím, že se nám rychle povede dostat naši hru tam, kam potřebujeme a o postup se samozřejmě porveme.
Jakou tedy vnímáš sílu aktuálního kádru?
Jak jsem už naznačoval, play off nám ukázalo, že síla kádru má potenciál. Kluci, kteří tu vyrůstají od mládeže a ukázali, co v nich je, to teď musí jen potvrdit a posunout zase o level výš. Musíme ale stále pracovat a neuspokojit se jedním kvalitním výkonem. Do začátku ligy se musí najít správná chemie jednotlivých pětek a být lépe připraveni po všech stránkách oproti loňsku.
V jaké fázi přípravy jste?
Momentálně přecházíme z objemové do rychlostně-vytrvalostní fáze. Mimo to začínáme už florbalovými tréninky ve formě skills treninku po menších skupinách a pro zpestření předsezonního období hrajeme přátelskými zápasy. V posilovně máme dva tréninky týdně, jednou po skupinkách přímo pod taktovou Pechyče (Jana Pechra) a druhou individuálně podle notiček. Zároveň máme jednou společně a dvakrát individuálně běhání. Je to náročné, prskáme, ale makáme.
K trenérskému angažmá mu na sociálních sítích přály i velké florbalové legendy jako Radim Cepek či Vladimír Fuchs. A jen to potvrdilo, jakou oblíbenou florbalovou personou Dušan Přívara je. Zároveň ale věčný vtipálek ví, že se v roli trenéra bude muset částečně proměnit. „Budu muset změnit přístup. Jsem v jiné roli a jiná je i zodpovědnost. Ale určitě se nebudu měnit v jiného člověka, takže se nějaká sranda pořád objeví. Vím, kde budu muset přidat a kde ubrat. To mám v hlavě vyjasněné,“ říká v rozhovoru pro web Kanonýrů Dušan Přívara, čerstvě jmenovaný kouč A-týmu.
Jen smutně ze střídačky sledoval snažení svých spoluhráčů o postup do superligy. Filip Ullmann při vrcholu sezonu stále kurýroval zranění, a byť po vyřazení vážně zvažoval co dál, nakonec je jeho volba jasná: bude dál hrát za Kanonýry a pokusí se splnit o rok odložený cíl.