Livesport Superliga měla reprezentační pauzu, i tak byl víkend plný florbalu. Do akce vyrazilo několik mládežnických týmů Kanonýrů a v pondělním výsledkovém souhrnu najdete i vyjádření trenérů a fotogalerie.
Patří mezi nejnadanější a nejzapálenější trenéry, kteří u Kanonýrů působí. Jenže už pár měsíců je Lukáš Molhanec z Kladna pryč. Důvod? Student pátého ročníku práv totiž odjel do Švédska na studijní pobyt, který si ale zároveň zpestřil trenérským působením v IBK Lund. Klub působí ve švédské druhé nejvyšší soutěži a Molhanec je u mužů jedním z asistentů. Po návratu chce nabrané zkušenosti předat Kanonýrům.
Lukáši, jak vedla tvoje cesta do švédského Lundu?
Vycestoval jsem v rámci projektu Erasmus. Nyní studuju pátý ročník na právech v Praze a v průběhu celého studia nás ve škole všichni pobízeli, že Erasmus je výborná zkušenost. Já jsem nad ním dlouho nijak zvlášť nepřemýšlel, ale přibližně na začátku čtvrtého ročníku se něco změnilo a řekl jsem si, že bych to mohl zkusit. Pak jsem uspěl na pohovorech a už začalo být jasné, že vyjedu. Švédsko bylo pro mě určitě od začátku prioritou a Lund tou největší.
Přirozeně jsi pak asi hledal možnosti trénování ve zdejším klubu, že?
Ano. Když bylo někdy v březnu jasné, že pojedu do Lundu, tak jsem napsal do místního klubu, že se sem chystám, že už pár let trénuju v Česku, mám nějaké vzdělání od Českého florbalu a že bych se rád trenérsky po dobu mého pobytu zapojil. Po čase se mi z klubu ozval místní sportovní šéf s tím, že se určitě něco najde.
A ono našlo. U jakých týmů konkrétně působíš?
Zpočátku jsme byli domluvení, že začnu jako asistent u juniorů a dostanu nějakou možnost i u A-týmu. A pokud by to fungovalo, tak bych zůstal také tam. To se nakonec povedlo a vlastně už od srpna jsem v roli asistenta áčka s tím, že když se časově tréninky nebo zápasy nekryjí, tak pokračuji i u juniorů. U mladších dětí jsem tady zatím nebyl, byť se před našimi tréninky na nějaké místní mládežnické tréninky rád podívám.
Muži hrají druhou nejvyšší soutěž ve Švédsku. Jak náročné je cestování po této rozlehlé zemi?
Neskutečně. Náš nejkratší venkovní výjezd má zhruba 300 kilometrů, u juniorů je liga rozdělená regionálně, takže tam je to jednodušší. Co musím vyzdvihnout je kvalita hal. Hrát třeba na Visby na ostrově Gotland po tříhodinové cestě trajektem v krásné hale před téměř tisícem diváků, byl úžasný zážitek, navíc okořeněný výhrou díky gólu 12 vteřin před koncem. A taková zajímavost, když jsme zhruba tři týdny zpátky jeli do Sundsvallu, koukal jsem ze zvědavosti na mapy, a kdybychom místo toho hráli na Kladně, tak by cesta byla kratší jak dobou jízdy, tak i kilometry!
Mohl bys klub z Lundu porovnat s Kanonýry?
Co říkali místní, tak by co do počtu členů mělo jít o třetí až čtvrtý největší klub ve Švédsku. To jim samozřejmě dává určité výhody, hodně je tu zaběhnutý ročníkový systém, navíc v mládeži tu ještě pod hlavičkou Lundu hrají i místní okolní menší obce a spojuje se to až někdy ve starších žácích nebo dorostu. Na druhou stranu si myslím, že tady florbal a sport obecně fungují mnohem živelněji, zato u nás je to více organizované a propracované. Ovšem i v Lundu vnímám velkou touhu se také v těchto věcech posunout.
V čem tě Švédsko trenérsky nejvíc obohacuje a co zase Lundu můžeš nabídnout ty?
Všichni místní trenéři, se kterými jsem se tu zatím potkal, jsou obrovské osobnosti a mají perfektně zvládnutou komunikaci a celkové soft skills. I díky tomu je tu fantastická parta hráčů, kteří jsou ochotní obětovat se jeden za druhého a neustále se posouvat. Hlavní trenér Ola Persson má zkušenosti z SSL a v celém klubu velký respekt, takže vedle něj načerpávám takřka každý den obrovské množství zkušeností a postřehů ohledně vidění florbalu. Já se snažím předat některé věci ohledně kontroly míčku a přečíslování na malém prostoru, protože florbal obzvlášť v Allsvenskan je hodně nahoru dolů a takto bychom mohli více kontrolovat hru. V zápasech se pak nejvíc věnuju sbírání statistik a nějakým závěrům, které z nich vyplývají. Dostávám ale možnost se vyjádřit k čemukoliv, k čemu cítím, že mám co říct.
Lund leží kousek od Malmö, takže chystáš se podívat na mistrovství světa?
Určitě ano! Popravdě, když jsem se do Lundu hlásil, tak mi to, že se tu bude hrát světový šampionát, ani nedošlo. Ale už mám koupené lístky na úvodní den plus na skupinový zápas Finů se Švédy, takže se těším. Zároveň se na MS od nás představí i jeden hráč za Dánsko a jeden za Filipíny, takže se možná pojedu podívat také na ně. Přeci jen mít arénu 15 minut vlakem se musí využít.
Jak dlouho ve Švédsku budeš?
Tohle je trochu složitější otázka. Původní domluva byla zhruba do půlky ledna, na druhou stranu mi tu v poslední době hodně opakují, že by byli rádi, abych zůstal o něco déle, ideálně do konce sezony. V tuhle chvíli to tedy řešíme, rozmýšlíme a uvidíme, jak to nakonec dopadne. Vzhledem k tomu, že se nám daří nad očekávání dobře a po půlce sezony jsme na postupovém místě do SSL, tak se člověku přece jen obzvlášť nechce odcházet od pocitově nedodělané práce.
My tě zase vyhlížíme v Kanonýrech. Co bys chtěl ze švédských poznatků na Kladně implementovat?
Po návratu mám spoustu myšlenek, které si s sebou budu chtít přinést a budu se je snažit předat. V první řadě je to důraz na kvalitu zakončení, v čemž si myslím, že mají Švédové obecně oproti nám nejvíc navrch. Dále pak věci ohledně celkové intenzity hry a schopnosti pohybovat se v maximální rychlosti po celou dobu střídání bez toho, aby to hráče limitovalo v technice nebo rozhodování. Když dám příklad, tak tady není výjimečné, že hráč odehraje dvouminutové oslabení, ve kterém si dá při ziscích míčku ještě tři bazény nahoru a zpět dolů. Po skončení oslabení hraje dalších třicet vteřin ve vysoké intenzitě a celé to korunuje gólem. Když jsem to viděl poprvé, říkal jsem si, jestli vlastně mají ti hráči plíce. A nechci zapomenout ani na multisport - většina hráčů tu v mládeži dělala víc sportů a hodně z toho těží v nějaké všeobecné pohybové inteligenci. Obzvlášť tohle je ale hodně složité implementovat.
Jak se ti daří na dálku sledovat Kanonýry?
Sleduju, co jen to jde. Snažím se chytnout aspoň všechny výsledky a reporty od trenérů všech kategorií. Hodně sleduju mladší a starší žáky, do kterých se mi ‚rozpůlila‘ kategorie z loňska. Aspoň na dálku jsme v kontaktu i s Domčou Prudilem, který má teď mladší žáky na starost. A samozřejmě taky sleduju áčko. Když to jde, tak se snažím koukat i na živé přenosy, což ale bohužel není tak často, jak bych si přál. Viděl jsem, že kluci teď udělali před reprepauzou bod v Pardubicích a přál bych jim, aby se od toho odrazili a ještě zabojovali o play off. Já už se těším, až se – pokud mi do toho nic neplánovaně nevleze – mezi svátky půjdu podívat na zápas proti Varům. Bude fajn konečně po dlouhé době vidět naživo superligu na Kladně.
Foto: 3x IBK Lund