Švédsko je země florbalu. Proč jste si ho ale vybral vy?

Mám dva starší bratry a oba hráli florbal i fotbal. Mydlili jsme doma v baráku oba sporty a samozřejmě jsem se jim jako ten nejmladší chtěl vyrovnat, takže bylo přirozené, že jsem florbal i fotbal začal hrát. Myslím, že to takhle má hodně dětí ve Švédsku, že přes zimu hrají florbal a v létě zase fotbal. Pomáhá jim to ke všeobecnému rozvoji.

Kdy jste se musel rozhodnout, který ze sportů bude číslo 1?

Ve dvanácti letech, ale nebylo to žádné těžké rozhodování. Fotbalový mančaft, za který jsem hrál, nebyl příliš dobrý. No a jednoho dne řekl trenér, že už nás je málo, a tak tým ze dne na den skončil. Neměl jsem ale potřebu hledat nový, protože jsem vždycky cítil, že je florbal mnohem zábavnější, takže mi přišlo vhod, že se můžu soustředit jen na něj.

Asi není divu, protože v Uppsale, odkud pocházíte, jsou dva špičkové kluby – Sirius a Storvreta. A třeba Storvreta byla roky nejlepším týmem světa.

Jako dítě vždycky hledáte motivaci. A vidět světové hráče ve městě, kde žijete, byl výjimečný a inspirativní zážitek. Na gymnáziu jsem měl florbal v rozvrhu a jeden z našich učitelů byl hlavní kouč Storvrety. Mezi lektory byl i Mika Kohonen (nejlepší hráč florbalové historie), pomáhali nám další skvělí hráči. Z jejich rad čerpáte a lepšíte se.

A vy to dotáhl až do superligy. Jaké bylo hrát nejlepší soutěž světa?

Bylo to cool! Je fascinující vidět, jak se florbal jako mladý sport rok od roku vyvíjí. Když se podíváte na tréninky, tak každý rok se zvyšují nároky na hráče a hrát superligu tuto sezonu je vskutku náročné. V sezoně mají 32 zápasů, navíc je Švédsko rozlehlá země, takže dost cestujete. Abyste mohl hrát, musíte obětovat civilní zaměstnání, čas s rodinou. Ale zároveň pro mě bylo něco úžasného, že jsem se ocitl ve společnosti nejlepších hráčů světa. Abyste uspěl, musíte to nejlepší ze sebe dostat během každého tréninku. Byla to dřina, ale taky velká zábava.

Když se řekne Švédsko, hodně Čechům naskočí: Hokej, IKEA a ABBA. Vnímáme Švédsko správně?

Obchody IKEA najdete všude na světě a ve Švédsku není domácnost, která by něco z IKEA neměla. A jak jsem tak slyšel, platí to i v Česku. Ale pochází od nás i plno jiných skvělých věcí – Spotify, Skype, Zlatan Ibrahimovic. A samozřejmě se u nás narodil i florbal. Věřím, že za pár let, až se řekne Švédsko, tak lidi odpoví: florbal, ABBA, IKEA.

Florbal je švédská hra a taky proto patříte s Finy na vrchol, zatímco Češi se Švýcary vždy hrají o bronz. Umíte si představit, že vás jednou porazíme ve finále mistrovství světa?

Samozřejmě. Podívejte se teď na mistrovství světa juniorů. Švédský tým byl bezesporu tím nejlepším, co jsme mohli dát dohromady, a stejně ho Češi dvakrát porazili (Češi se v květnu v kanadském Halifaxu stali poprvé mistry světa). Pokud se tito talentovaní kluci budou dál rozvíjet v české lize a následně dostanou šanci i v seniorské reprezentaci, tak den, kdy nás ve finále porazíte, nastane. Hlavním důvodem, proč je Švédsko a Finsko teď výš, je, že mají mnohem větší základnu, ze které mohou vybírat. Je to jako pyramida – čím větší je spodní patro, tím víc lepších hráčů se dostanete až nahoru. Ale je jen otázkou času, kdy Češi či Švýcaři vyhrají mistrovství světa.

Už jsem vám říkal, co Čechy napadne o Švédsku. Co naopak napadne Švédy o Česku?

Škoda, protože vaše auta jsou u nás populární. Hokej a taky účes a la Jaromír Jágr. Ve Švédsku tomu říkáme český sestřih. A samozřejmě nemohu zapomenout na pivo, protože u nás pijeme hodně českých značek.

Vy jste hokejový fanoušek, že?

Fandím klubu HV 71 z Jönköpingu. Můj otec se tam narodil, takže jsem to zdědil po něm. V Uppsale se hraje jen druhá liga a není to moc hokejové město, protože je tam velmi špatný zimák. Už se těším, až zajdu na hokej na Kladně. Chtěl bych vidět v akci Jaromíra Jágra.

Taky vím, že rád rybaříte.

Je to skvělý relax. Není nic krásnějšího, než vyrazit do přírody, slyšet to ticho kolem vás a chytat. Brodit se vodě. Výtečně se odreagujete.

Kolik měřila nejdelší ryba, kterou jste chytil?

Mám si vymýšlet jako správný rybář?

Spíš bych ocenil pravdu.

Nechytám velké ryby, spíš ty menší, ale kolem 60-70 centimetrů.

Ještě k vašim koníčkům. Kde se vzala záliba v americkém fotbale?

Ve švédské televizi vysílali zápasy a mě to zaujalo. Bylo to tím, že americké televize umí ze sportu udělat show. Je zábavné na to koukat, protože to není jen o gólech, bodech. Samozřejmě na začátku je pro Evropana poměrně těžké porozumět pravidlům, ale když se je naučíte, rázem pochopíte, jak skvělý sport to je. Najednou se díváte na americký fotbal jinak, protože chápete taktické věci i různé aspekty hry.

Jaký je váš oblíbený tým?

Spíš mě fascinují zápasy, hra. Ale kdybych měl vybrat jeden tým, pak to bude Dallas Cowboys.

Za Kanonýry hrajete florbal. Ale co děláte kromě toho?

Začal jsem studovat švédské právo na univerzitě v Uppsale. Je to dálkové studium, materiály i lektoři jsou on-line. Nicméně to vyžaduje strávit u učení hodně času. Čtete, posloucháte lekce. Ale jsem za to rád, protože když jsem mluvil se svým zaměstnavatelem, že bych se chtěl na rok přestěhovat do Česka, uvědomil jsem si, že je to skvělá příležitost studovat. Když jsem pracoval v bance, tak jsem neměl moc času číst.

Hodně příznivců se ptá na váš knírek. Image, nebo sázka?

Před pár lety jsem ho začal pěstovat a říkal jsem si, že je to dobrý nápad. Občas ho oholím, ale pak najednou vypadám strašně mladý a všude musím ukazovat občanku.

Tak třeba vás v play off spoluhráči napodobí.

Mohli by. Musím říct, že jsem tady našel skvělé kluky. Hodně mi pomáhají a já už se po pár trénincích cítil jako pevná součást týmu. A i když je tu hodně nových hráčů, kteří přišli stejně jako já v létě, tak je znát skvělý týmový duch. A moc mě těší, že je tu výtečný mix zkušených hráčů a talentovaných mladíků.

Rozhovor vedl Robert Sára, MF DNES