99_20240130_165647.png
1972_20230907_180500.jpg

Šéf Kanonýrů Jirák: Nechceme se jen účastnit, chceme vyhrávat!

Je velkým optimistou, že příští rok na jaře to pro kanonýrské áčko bude mít konečně postupovou tečku. Zároveň je ale šéf Kanonýrů Zdeněk Jirák nadšený z toho, jaká se za poslední měsíce vytvořila v klubu atmosféra, jak nejmladší Kanonýři dýchají pro A-tým a mají v elitních hráčích své vzory. A hráči jsou zase za jejich hlasitou a věrnou podporu upřímně vděční. „To jsou silné momenty, které mně i celému kolektivu dodávají energii, s níž chceme jít do sezony,“ říká Jirák na prahu nového ročníku a těší se na atmosféru, kterou přinese první domácí ligové utkání proti Otrokovicím (sobota, 18.00, hala BIOS).

Na jaře klub prožil úžasnou jízdu play off, která jen těsně neskončila postupem do superligy. Jak na to s odstupem času vzpomínáte?

Bylo to skvělé a je i zavazující. Nejvíc ze všeho bychom chtěli navázat na ono propojení celého klubu, protože je skvělé, že malé děti mají za vzor naše hráče. Že si hrají na Chrousty, Ponomareva, Bachmaiera a zároveň je skvělé, že hráči A-týmu tu podporu vnímají, pomáhá jim a rovněž znají samotné děti. Vznikla tady zajímavá komunita a přijde mi unikátní i v rámci kladenského sportu. To se mi zdá jako nejdůležitější. Chceme tedy navázat na ohromnou pozitivní energii, která tady vznikla, ale taky to bude to nejtěžší, protože to se nedá natrénovat.

Ale ta podpora je oboustranná. Někteří hráči z áčka mládež trénují, chodí pravidelně na skills day. Jako skvělé mi přijde, jak po zápasech děti naběhnou na hřiště, plácají si s hráči a jsou součástí týmu.

To je skvělý rituál. Během play off pak vznikl moment, kdy společně chodili do šatny oslavovat. Viděli jsme na sociálních sítích videa od dětí, které se předháněly, kdo z nich to z přeplněné šatny natočí lépe. Dětem svítily oči, byly šťastné. I na skills day děti moc rády chodí. Obecně se bavíme o trénování hráčů z A-týmu, zároveň jsme opatrní, protože jsou spíše v úlohách pomocníků, kteří přidají ony dovednosti. Musí to totiž stát na trenérech, kteří jsou k dispozici vždycky a nemají prioritu svého vlastního utkání. Ale mám moc dobrý pocit, jak se nám to trenérské složení podařilo pro tento rok poskládat, že je tam výborný mix.

Třeba Matyáš Bachmaier působí coby asistent u dorostenců U17. Jak vás to těší?

Moc. Může to pro ty kluky být ohromně zajímavý moment, když se potkávají s hráčem, který herně sám ještě roste, ale už má zkušenosti ze Švédska. Je skvělé, že ho mají u sebe a on zároveň pomáhat chce. Je to kluk, kterého chtěly po návratu všechny české kluby, ale on se vrátil k nám, protože řekl, že sice superligu hrát chce, ale chce ji hrát se svým Kladnem. Já chci Kladnu pomoct, říkal. A toho já si moc vážím. To jsou silné momenty, které mně i celému kolektivu dodávají energii, s níž chceme jít do té nadcházející sezony.

Můžeme zmínit ještě další borce – Novák, Stůj, Janda, Pfaur jsou kladenští odchovanci, kteří měli před pár lety v týmu spíše doplňující roli, teď jsou ale velkými oporami. I z toho musíte mít radost, že?

Mám a velkou. Ti kluci, jsou kladenskou kostrou, která má určující vliv na charakter týmu. A to, že třeba Matěj Stůj odehrál vynikající play off, je důležitá nadstavba. My jsme se nedávno bavili, na koho je jaká odezva v článcích a na sociálních sítích, a zrovna Matěj je v tomto absolutní top. Dřív to byl rovněž trenér u dětských kategorií, takže propojenost áčka a dětí je dobrá a doufám, že z toho klub bude těžit dál.

O postupu se na Kladně hlasitě mluví už pár let. Je teď klub v nejlepší kondici a vy největší optimista?

Já si myslím, že ano. Už mnohokrát jsme vyhlašovali, že postoupit chceme, ale pak se staly různé sportovní okolnosti na naší straně, nebo přišel covid a my neměli šanci o to vůbec bojovat. A to v sezoně, kdy jsme tu měli dva Švédy i další zahraniční hráče. Ale poté, jak jsme letos odehráli play off, je naší povinností říct, že o postup bojovat chceme. Tým jsme poskládali téměř ideálně, ovšem zatím nám chybí Filip Ullmann, u kterého jsme věřili, že hned od září bude s týmem. Ale jinak máme kádr takový, jaký jsme očekávali.

I finančně je vše zajištěné?

Ano. I po finanční stránce se nám, navzdory těžkým časům, podařilo připravit rozpočet, který zvládne i případný postup do superligy a nároky, které jsou s tím spojené. Vždycky koukáme o několik let dopředu, což je v současnosti důležité. Optimistou tedy jsem. My jsme mnohdy kritizovaní, že vždycky vyhlašujeme postup, ale sport je od toho, abychom usilovali být lepšími než ostatní. Nechceme se jen účastnit, chceme vyhrát!

Jak partneři a sponzoři reagovali na onu jarní jízdu?

Ohromně. Bylo to hezké a za celou dobu, co ten klub máme, tak asi i nejsilnější. Podařilo se propojení do města, měli jsme ohlas z nejvyšších míst radnice. Když jsem děti vedl do školy a školky, tak se mě lidi ptali, jestli budou vstupenky, jestli se dostanou do haly. Bylo to příjemné, viděl jsem najednou na utkáních lidi, kteří nechodili spoustu let. Zajímalo je to, protože jsme žili opravdový a uvěřitelný příběh. A taky kladenský příběh, který se nemusí dělat nutně jen s kladenskými hráči, ale záleží, co chceme dělat pro město.

Říkal jste, že jste optimista. Pomohla k tomu i příprava celku?

Já hlavně doufám, že kluci budou zdraví. Osobně si myslím, že bychom tým mohli mít o něco širší, abychom byli přichystaní na určité krizové scénáře. Ale to, co jsem zatím v utkáních viděl, mě naplňuje optimismem, že to, jak jsme končili, začneme podobně včetně podpory diváků. Na pohár s Boleslaví přišlo v srpnu přes 200 diváků, což se dřív nedělo. A když si čtu online reportáže z turnajů mládeže, tak je tam vždycky psané, že kladenští diváci přišli ve velkém počtu a hlasitě povzbuzují. Děti si zvykly trávit čas spolu, florbal i fandění je baví. To je skvělá vizitka klubu a mě to ohromně nabíjí.

Projeví se to i v náborech, které teď probíhají?

Určitě. I loni byla čísla pozitivní, byť jsme se po covidu obávali. Letos je ještě brzy vše hodnotit, protože přicházejí klíčové týdny, ale věřím, že se to projeví a potvrdíme si pověst největšího kladenského sportu, co se do počtu členů týká.