Zdeňku, jsou to tři týdny, co v klubu skončil Jan Pazdera. Proč k rozvázání spolupráce došlo?
Začnu tím, že poté, co jsme informaci zveřejnili, se mě spousta lidí ptala, jestli se stal nějaký výrazný moment, na jehož základě jsme to rozhodnutí udělali. Musím to odmítnout, protože skutečně nešlo o jednorázovou věc, ale cítili jsme, že komunikace Honzy s činovníky a členy klubu přestala fungovat. To se však vyvíjelo v čase. Teď vnímám, že ten krok máme zdárně za sebou a musíme se koukat směrem k budoucnosti. Nicméně abych neutíkal z otázky, tak vývoj se měnil. Já sám jsem dlouho podporoval cestu, po které jsme s Honzou šli, ale v posledních týdnech to dospělo do fáze, kdy jsem zřetelně viděl, že začíná mít problémy s komunikací a řízením lidí. A pak pozitivní věci, které se za jeho působení staly, přestávaly mít svůj smysl a efekt.

Manažeři a šéfové musí dělat i těžká rozhodnutí. Ale jak složité pro vás osobně bylo se s Janem Pazderou rozloučit, protože on byl jedním ze symbolů restartu z roku 2019?
Tím, že jsme k rozhodnutí dospěli postupnými kroky a nešlo o nárazovou věc, že by se jeden den něco stalo, tak jsem se skutečně koukal pouze na to, co klubu v danou chvíli prospěje a která cesta je správná. Nebyly v tom tedy tolik osobní emoce, jako kdyby šlo o reakci na silný okamžitý podnět.

V čem Jan Pazdera za dva roky Kanonýrům hlavně pomohl?
Dal nám velký impuls do další práce v klubu. Vyvíjel na nás tlak, abychom věci dělali lépe, než tomu bývalo v minulosti. Stala se spousta pozitivních věcí, které buď zajistil on sám, nebo k nim přiměl nás. Během jeho působení jsme zásadním způsobem navýšili rozpočet. Měli jsme velká očekávání a chuť do práce s jeho příchodem byla ohromná. To se promítlo do všech činností klubu a z nás se stala malá firma. Nemyslím, že bychom toho byli před Honzovým příchodem schopni.

U A-týmu ho nahradil Martin Hovořák, dosavadní kouč juniorů. On byl pro vedení první volbou. Je to ukázka, že je klub dobře nastavený, když v takové situaci „stačí“ sáhnout o patro níž, kde je připraven adekvátní nástupce?
Moc bych si přál, aby obecně takto klub už fungoval. Ale upřímně říkám, že pro každou situaci takového nástupce ještě nemáme. Nicméně jsem si během té změny uvědomil, jakou cestu jsme za dva roky ušli. Že jsme byli schopni změnu ve sportovním úseku udělat mnohem lépe a rychleji, než tomu bylo kdykoliv v minulosti. A co se Martina týká, tak byl pro nás doopravdy volbou číslo jedna. Je to mladý ambiciózní trenér, který má zároveň zkušenosti z vrcholového florbalu a už u Kanonýrů působí. Byl naprosto logickou volbou, když jsme nechtěli všechno překopávat, dělat nějakou revoluci. A cením si toho, že s Martinem pokračuje i celý zbývající realizační tým.

V neúplné tabulce je A-tým šestý. Nečekal jste, že bude po letním posílení výš?
Ano, čekal jsem, že budeme výš. Některé výsledky byly znepokojivé, ale zároveň musím zopakovat, že ke změně na trenérském postu nedošlo kvůli výsledkům. Víme, že se rozhoduje až v play off a my se v tu chvíli chceme správně přichystat na klíčovou fázi sezony, která se věřme plnohodnotně uskuteční.

I přes řadu odložených zápasů se zdá, že šest týmů odskakuje zbytku. Jste překvapený, že je peloton aspirantů na postup tak široký?
Před sezonou se to dalo strašně špatně odhadovat, protože máme za sebou dva ročníky, z nichž se jeden nedohrál a druhý se prakticky ani nezačal hrát. Každé družstvo vcházelo do sezony v jiném rozpoložení, došlo ke změnám v hráčském kádru. Musím říct, že třeba Ústí je pro mě příjemným překvapením, jak se mu daří. Na druhou stranu žádný z šesti týmů, které jsou v horní části tabulky, není pro mě úplným překvapením a šokem.

Už jste zmínil, že doufáte, že dojde k play off. Kdyby sezona skončila po základní části, Kanonýři by zřejmě nebyli postupujícím…
… ale já bych to nestavěl jen k našim cílům, ale obecně pro samotný florbal je strašně důležité, aby se sezona podařila ukončit standardním způsobem a my měli možnost ve finální fázi uspět, či nikoliv. Tak jak to má být. Před sezonou jsme chtěli klást důraz na každé utkání, abychom sbírali body, protože skutečně může dojít k předčasnému ukončení. Ale na úplnou špičku zatím ztrácíme, proto teď věříme, že nám play off nakonec přinese prostor uspět. Ale nespojoval bych to s našimi ambicemi na postup, ale se samotným sportem.

Vláda už zase přijímá mnohá restriktivní opatření, nicméně se zdá, že sportovci – a zvlášť ti do 12 let, kteří nemusí podstupovat testy – budou oproti minulosti zákazům ušetřeni.
Doufám, že tomu tak bude. Zároveň musíme být všichni ohleduplní k sobě a pokud možno přispívat k tomu, abychom se viru zbavili a mohli zase normálně žít. Já jsem zrovna teď kvůli covidu v izolaci a musím říct, že já i moji rodiče, kteří byli rovněž pozitivně testováni, máme pocit, že díky očkování máme průběh mnohem příznivější, než by mohl být a než jsme zažívali u našich blízkých v časech, kdy ještě očkování nebylo možné. Můj osobní názor tedy je, že očkování je cesta, jak se dostat ze současné situace ven.

Nicméně je na případný lockdown klub připravený?
Určitě. Máme zkušenosti z loňského a jarního uzavření, máme připravený set cvičení, víme, jak okamžitě spustit tréninky on-line. Ale rozhodně bychom museli reagovat zase o něco více inovátorsky. Máme také venkovní povrch, který sice není v měsících největší zimy použitelný, ale na jaře se může stát, že budou odlišná pravidla pro fungování v hale a venku. Řekl bych, že si s tím dokážeme i díky mnohým zkušenostem z loňska poradit. Ale doufám, že to nebude potřeba.