99_20240130_165647.png
1954_20230711_223159.jpg

Těší mě cesta, kterou jsme k bronzu došli, říká kouč mladších žáků o Prague Games

Z prestižního turnaje Prague Games si odvezli bronzové medaile a taky slova uznání od pozdějšího vítěze z Curychu. Jak s odstupem několika dní hodnotí úspěch Kanonýrů trenér mladších žáků Lukáš Molhanec? A jak se euforie může projevit v sezoně? I to dočtete v rozhovoru pro web Kanonýrů.

Lukáši, gratulujeme k bronzu. Jak po pár dnech vnímáš bronz z Prague Games?

Že je to super úspěch. Jedna věc je medaile, za kterou jsme samozřejmě moc rádi a u níž věříme, že nás bude ještě víc motivovat do další práce. Mě ale ještě víc těší cesta, kterou jsme k ní došli a to, že jsme ve všech zápasech byli ti, kteří chtěli být aktivní. Hodně nás prověřila těžká skupina, do které jsme byli nalosováni - my i Zug jsme vypadli v herně vyrovnaných zápasech s pozdějším vítězem, Havířov vyhrál B-pavouka a Tatran je tým s výbornými individualitami a skvělým trenérem. V play off jsme se pak od výkonů ve skupině mohli odrazit a navázat na ně. Samozřejmě stále cítíme, že se možná dalo dojít ještě o kousek dál, ale to nás může motivovat do další práce.

Co bylo podle tebe klíčem k bronzu?

Těžko říct jednu věc. Z pohledu hry to byla obrovská touha hráčů dojít daleko a hrát tak, aby byli přínosní pro tým. Těší mě, že se v naší hře objevovaly principy, které jsme od květnového překlopení sezony trénovali - tlak do středu hráče s míčkem a obranná aktivita spojená s presováním soupeře. Z pohledu výsledků pak vidím jako klíčové dvě situace. První bylo, že jsme se nezlomili, když proti nám Zug během tří střídání vyrovnal z 3:0 na 3:3, a dokázali se herně vrátit do zápasu. Druhou byla druhá polovina proti Tatranu, kde jsme hráli možná nejlepší florbal během celého turnaje, byli jsme skvělí v presinku i hře na útočné polovině a díky vysoké výhře přeskočili o skóre Zug. Tím jsme si také zajistili první místo ve skupině a slabší soupeře do osmifinále a čtvrtfinále.

Vnímáš, že má tým solidní potenciál do sezony?

Určitě ano, přestože v sezoně bude tým vypadat trochu jinak. Budeme se muset obejít bez dvou hráčů z Varů, kteří se po dvou letech vrací zpět, a jednoho hráče ze Slaného, který nám na turnaji pomohl. Naopak ale budeme mít k dispozici kluky, kteří na Prague Games nemohli, takže potenciál zůstává přibližně stejný. Důležitá ale bude skutečná práce, kterou v sezoně odvedeme, protože nic není starší než včerejší vítězství. Doufám, že kluci si touhu z turnaje přenesou i do práce v sezoně a "nakazí" jí i hráče, kteří na Prague Games nebyli. Pokud se to povede, tak před námi bude fantastická sezona.

Je to třeba tak, že kluci těží, že hrají dlouho spolu...

...i když někteří hráči jsou na sebe už nějakou dobu navyklí a těžit z toho mohou, tak v tomto složení jsme se vlastně viděli poprvé až na začátku turnaje. Spíš si myslím, že nám pomohlo, že téměř všichni hráči, kteří přišli z elévů a jeli na Prague Games, loni pravidelně jezdili hrát za mladší žáky. Všichni hráči tedy znali základní principy hry, kterou se chceme prezentovat a mohli jsme se více věnovat detailům.

Co vás ještě do startu ročníku čeká za akce?

Teď mají kluci od týmových tréninků volno, na konci července postupně budeme zařazovat jeden herní venkovní trénink spojený se staršími žáky a kluci, kteří o to budou mít zájem, si budou moct napsat o individuální tréninky zaměřené na kondiční rozvoj. Vedle toho má celý tým přes prázdniny zadaný úkol. V půlce srpna by nás mělo čekat soustředění a na konci prázdnin se postupně představíme na Salming cupu v Praze a turnaji Gorila v Plzni.

Předpokládám, že bys chtěl na závěr přidat pár poděkování.

Ano, poděkování patří samozřejmě klukům za fantastickou práci, kterou na turnaji odvedli a bez pochyb můžu říct, že si za ní medaili zasloužili. Poděkovat bych chtěl také rodičům, kteří nás podporovali a pomáhali nám. Díky nim teď například máme data ze všech zápasů a můžeme podle nich poupravit tréninkový proces na nadcházející sezonu. Nechci zapomenout ani na práci předchozích trenérů kluků - Míšu Skuhrovce a Míšu Rotta, Martina Czeczinkara, Honzy Buka a všech dalších, kteří jim dali základ, na kterém my nyní můžeme stavět a bez kterého bychom byli v o poznání těžší situaci.