Tomáši, nehrál jsi od konce září, tak co jsi všechno musel kvůli zranění podstoupit?
Absolvoval jsem několik návštěv v nemocnici na Bulovce u doktora Honzy Kolíska, s nímž jsem neustále v kontaktu, a rovněž jsem navštěvoval fyzioterapeuta pana Routnera, s nímž spolupracujeme v týmu Kanonýrů. Během těchto návštěv jsem podstoupil magnetickou rezonanci, sono a další metody pro diagnostiku zranění a následnou léčbu. Během více než měsíce jsem nosil ortézu k fixaci kolene a chodil s berlemi pro odlehčení při došlapu. Ve vzduchu visela i možnost operace. Aktivně jsem se zapojoval do vlastního léčebného procesu a zdokonaloval jsem své znalosti nejen v oblasti o zranění kolene, ale i v celkových regeneračních metodách, abych nejen podpořil svou léčbu, ale také abych se co nejrychleji vrátil do formy a naučil se automatismy, které mi pomohou předejít případným dalším zraněním.

To zní jako hotová věda.
Kromě toho jsem využíval kryoterapii, magnetoterapii, terapii s využitím infračerveného a červeného světla a tecar terapii. Od ledna, kdy jsem dostal zelenou k postupné zátěži, jsem pokračoval v rehabilitačních a stabilizačních cvičeních. Postupně byly do programu přidávány silové izolované cviky a celková fyzická zátěž. Bylo to velmi náročné, ale abych mohl pomoci týmu ještě v této sezoně, věnoval jsem několik hodin denně léčebným procesům, rehabilitaci a posilování. Nyní se cítím dobře a jsem za to moc vděčný. Věřím, že budu schopen týmu pomoci v této klíčové fázi. Rád bych veřejně vyjádřil své poděkování nejen Kolesovi, ale všem, kdo se podíleli a pomohli mi během mého léčebného procesu.

Bylo jasné, že ten návrat budeš směřovat k play off? Že to mu dáte raději čas?
Ze začátku určitě ne, návrat se aspoň na část zápasu směřoval k domácímu utkaní se Startem - bohužel to ale nevyšlo. Následně jsme už začali mluvit o návratu až směrem k play off.

Ten konečně přichází. Kapitánskou pásku ale ponecháváš Vojtovi Pfaurovi, že?
V posledních dvou letech Vojta prošel výrazným vývojem, stal se jedním z klíčových hráčů v kabině. Nebojí se říct věci tak, jak jsou, i když to může být někdy obtížné. Když jsem byl mimo tým, trenéři se na mě obrátili s otázkou, koho bych navrhl jako svého nástupce a Pfauřík byl mým prvním doporučením. S Dušanem jsme toto téma probírali tento týden a já jsem řekl, že s tím nemám žádný problém. Prokázal své vůdčí schopnosti, vedl tým k prvnímu místu a momentálně nám všechno funguje. Není tedy důvod něco měnit.

Zápasy si prožíval na tribuně, později i na střídačce. Tak jak náročné to pro tebe bylo a na střídačce jsi byl jen jako „podpora“, nebo si měl i něco konkrétního na starost?
Na začátku jsem to bral s optimismem, protože vyhlídky byly pozitivní. Očekával jsem rychlý návrat a chodil jsem tedy na tribunu. Avšak jak se léčba protahovala a návrat byl stále vzdálenější, situace se stávala čím dál těžší. Potřeboval jsem se nějakým způsobem zapojit, abych mohl pomáhat klukům - týmu a nezbláznil jsem se z té situace. Proto jsem se rozhodl přesunout na střídačku, kde jsem v reálném čase stříhal videa, která mohla být ihned využita, nebo následně při videorozborech. Kromě toho jsem také zaznamenával statistiky vybraných hráčů. Občas jsem přidal svůj názor nebo radu na věci v zápase. Zpětně bych se chtěl omluvit všem, na které jsem možná později reagoval podrážděně. Ale bylo pak už složitější období, kdy na mě přicházelo mnoho dotazů týkajících se mého návratu a mého zdravotního stavu, ale ani já sám jsem však nevěděl, jak na tom ve skutečnosti jsem.

Tým chytil v závěru základní části velkou formu, tak co říkáš na jeho výkony?
Kluci udělali velký kus práce. Znovu si dokázali, že když budou věřit a kvalitně pracovat, tak se výsledky časem ukáží. Bylo vidět, že to všechny baví, až mě mrzelo, že toho nemůžu být součástí.

Matyáš Bachmaier i tvůj brácha Tadeáš vévodili bodování, dařilo se i všem, co hráli v lajně s nimi. Tak neříkal sis ze srandy: 'Hergot, kolik já mohl mít s nimi bodů?'
Abych řekl pravdu, spíš jsem si říkal: 'Já tam vůbec nechybím, budu ještě vůbec potřeba?' (úsměv) Ne, přeju jim to, brácha prokázal, že nikdo nemusel pochybovat o jeho kvalitách. Bachy je ve svém věku hráč TOP třídy a představuje skvělý příklad kladenského patriotismu pro mladší hráče v klubu. Samozřejmě by ani jeden z nich nemohl dosáhnout takových čísel bez přispění ostatních spoluhráčů v lajně, takže i ostatní si zaslouží uznání.

Pro čtvrtfinále jste si vybrali Gullivers, tak co čekáš od série?
Očekávám, že budeme - nebo bychom aspoň měli - určovat tempo zápasů. Soupeř je fyzicky dobře připravený, takže to bude i o soubojích, které musíme zvládnout. Budeme muset prokázat kvalitu, trpělivost a vyzrálost. Ačkoli jsme favoritem série a půjdeme do každého zápasu sebevědomí, musíme zároveň zůstat pokorní. Loni jsme byli v opačné situaci a víme, jak to skončilo.