Bude to pro Kladno velký florbalový svátek. A-tým Kanonýrů totiž 11. kolo Livesport Superligy proti Chodovu odehraje před kamerami České televize a právě kvůli přímému televiznímu přenosu se duel výjimečně koná v Kladenské sportovní hale (vedle aquaparku). Začátek je v tradičních 18 hodin. Vzhledem k úspěšnému předprodeji se očekává bouřlivá kulisa, byť lístky – zejména na stání – ještě zůstávají. Lze si je pořídit přes Ticketportal.
Je ikonou kladenského florbalu, která je podepsána pod historickými postupy do nejvyšší soutěže. Nosil kapitánskou pásku, na hřišti se často měnil ve florbalového kouzelníka, který dokázal vytasit nečekaný trik. Později zase působil v roli úspěšného trenéra či manažera. Na jaře Tomáš „Lipi“ Leipner definitivně ukončil svou hráčskou kariéru, a tak si za své florbalové čtvrtstoletí zaslouží veřejné poděkování.
Na jaře byl výraznou postavou v kladenském tažení za postupem. Teď 19letý Jakub Janoušek, jinak odchovanec Kanonýrů, sbírá minuty a zákroky i ve vysněné Livesport Superlize. Odchytal celé zápasy proti Tatranu a Mladé Boleslavi, tedy posledním dvěma superfinalistům. „Je pro mě čest se měřit s takovými hráči, kteří v těch klubech hrají,“ říká Janoušek. A v rozhovoru pro klubový web mluví i o skvělé spolupráci s kanonýrským parťákem Martinem Halešem,
S pondělkem je tu tradiční výsledkový souhrn mládežnických týmů Kanonýrů, který doplňují fotografie a hodnocení trenérů.
Sám říká, že rok 2021 byl v jeho životě zlomovým. Dušan Přívara se stal hrdým otcem Samuela, zároveň musel podstoupit operaci, aby teď byl coby obránce nejproduktivnějším hráčem Kanonýrů v 1. lize. O divokých 12 měsících vypráví Albín v rozhovoru pro klubový web.
Končí nám rok 2021, jaký pro tebe byl?
Musím říct, že jeho začátek byl jak na houpačce - hodně smutný a veselý zároveň. Zasáhlo nás úmrtí v rodině, do toho jsme se s manželkou dozvěděli, že čekáme miminko. A tak musím říct, že pro mě to byl zlomový rok v životě.
Pojďme nejdříve na jeho začátek. Mohli jste trénovat, ale hrát bylo zapovězené. Jak náročné to bylo pro florbalistu, který miluje zápasy, po psychické stránce?
Asi jako pro každého v té době. Všechno bylo omezené, zápasy se nehrály, ale mohli jsme alespoň společně trénovat a nemuseli už běhat a cvičit jen sami. To bylo pozitivní, než jsem si počátkem února zlomil v kotníku kůstku. Zranění mě limitovalo v pohybu a především začalo zlobit v klidovém režimu.
A tak jsi musel na operaci?
Řešili jsme to s doktorem a po magnetické rezonanci bylo jasno. V dubnu proběhla operace a následovala rehabilitace. Byl jsem moc rád, že vše proběhlo rychle a to především díky profesionální péči od Kanonýrů - od lékaře až po fyzioterapii.
Pak přišly prázdniny a blížil se manželčin termín porodu.
Ano. 30. srpna se nám narodil syn Samuel a byl to silný zážitek, jak se něco tak úžasného a krásného může vejít do pupíku (úsměv). Změnilo mi to celý život, protože teď vím, že čas nezastavíš a je potřeba nespěchat a užívat každou chvíli života. S malým vidím, jak všechno rychle utíká.
Brzy po narození syna jsi se vrátil na hřiště. Jaké to bylo?
Fajn, těšil jsem se. Musel jsem se rozkoukat. Věděl jsem, že na hřišti nejsem od toho, abych dával góly, ale pomohl týmu hlavně mentálně, protože už mám nějaký věk. Tudíž jsem body nijak neřešil.
Pravda, v prvních čtyřech zápasech jsi měl dvě „vajíčka“. Ale pak jsi dal dva góly Petrovicím, které znamenaly jubilejních 400. bodů v áčku Kanonýrů a už ses neuvěřitelně rozjel.
Góly proti Petrovicím mě potěšily, ukázaly mi, že jdu správnou cestou. A 400. bod? Asi je to dobrý, ne? Přiznám, že jsem o tom nevěděl, dokud jsi mi na BIOSce neřekl, že s k té hranici blížím. Teď body přibývají (aktuálně 19+10), ale je to nastavené tím, že mám velkou důvěru od trenéra a tím, jak hrajeme jako tým. Snad si produktivitu udržím do důležitých momentů sezony.
Je před námi rok 2022. Co bys Kanonýrům popřál?
Samozřejmě aby jim sloužilo zdravíčko a abychom se mohli potkávat na zápasech.
