S pondělkem je tu tradiční souhrn výsledků mládežnických družstev, v němž převažují vítězství. Kupříkladu dvě mužstva elévů obsadila v nejvyšším koši první a druhé místo. Vše samozřejmě doplňuje hodnocení trenérů i bohatá fotogalerie od Petra a Davida Háchových.
Bude to pro Kladno velký florbalový svátek. A-tým Kanonýrů totiž 11. kolo Livesport Superligy proti Chodovu odehraje před kamerami České televize a právě kvůli přímému televiznímu přenosu se duel výjimečně koná v Kladenské sportovní hale (vedle aquaparku). Začátek je v tradičních 18 hodin. Vzhledem k úspěšnému předprodeji se očekává bouřlivá kulisa, byť lístky – zejména na stání – ještě zůstávají. Lze si je pořídit přes Ticketportal.
Je ikonou kladenského florbalu, která je podepsána pod historickými postupy do nejvyšší soutěže. Nosil kapitánskou pásku, na hřišti se často měnil ve florbalového kouzelníka, který dokázal vytasit nečekaný trik. Později zase působil v roli úspěšného trenéra či manažera. Na jaře Tomáš „Lipi“ Leipner definitivně ukončil svou hráčskou kariéru, a tak si za své florbalové čtvrtstoletí zaslouží veřejné poděkování.
Na jaře byl výraznou postavou v kladenském tažení za postupem. Teď 19letý Jakub Janoušek, jinak odchovanec Kanonýrů, sbírá minuty a zákroky i ve vysněné Livesport Superlize. Odchytal celé zápasy proti Tatranu a Mladé Boleslavi, tedy posledním dvěma superfinalistům. „Je pro mě čest se měřit s takovými hráči, kteří v těch klubech hrají,“ říká Janoušek. A v rozhovoru pro klubový web mluví i o skvělé spolupráci s kanonýrským parťákem Martinem Halešem,
Coby kondiční trenér měl nabídku, aby pracoval u ligového fotbalového klubu. Jenže Jan Pechr tušil, že by se tu profesně „zabil“, že by byl jen stroj, který připravuje množství hráčů bez individuálního přístupu. A tak byl přesvědčený, že se bude věnovat jen osobnímu tréninku. Než se loni na Kladně objevil Jan Pazdera s konceptem individuální specializované přípravy a Pechr se ujistil, že i v týmovém sportu se dá pracovat jinak. „Udělalo mi to pevnou půdu pod nohami, že jsem práci mohl dělat tak, jak si myslím, že by se dělat měla. A dnes vím, že práce u Kanonýrů je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Že mě to naplňuje,“ říká kondiční kouč kladenských florbalistů Jan Pechr. V prvním díle rozhovoru se zaměříme na specifika florbalu i na to, kteří hráči v sezoně zaznamenali největší posun.
Jak moc jste před rokem znal florbal?
Znal jsem pravidla, ale florbal jako takový jsem nesledoval. Nicméně u nás kondičáků to stejně funguje tak, že si daný sport rozebereme a zjistíme, jaké jsou nejpodstatnější a nejdůležitější schopnosti pro výkon. Pak je snazší poskládat program. Novinkou v mé práci bylo, když se v sezoně objevily vložené či odložené zápasy. Na to jsem musel rychle reagovat, protože předtím jsem byl zvyklý, že jsem vždycky se sportovci spolupracoval před sezonou a oni pak odjeli.
Jaké tedy jsou fyzické nároky na florbal?
Florbal probíhá v relativně malém prostoru, takže se klade důraz na rychlé vyražení a následně rychlé zabrzdění. Navíc se to děje v přerušované intenzitě – kluci hrají jenom chvilku, pak odpočívají. Takže jako trenéři obecně chceme, aby hráči byli co nejrychlejší, dokázali opakovaně sprintovat. A rovněž chceme, aby byli zdraví. To byl náš první cíl. Jedna věc je totiž rychlost a druhá je pak tu rychlost umět i zastavit. A právě tady se děje nejvíce úrazů. To jde ruku v ruce se silovým tréninkem. Jestliže klouby a svaly fungují v souhře a jsou silné, tak dokáží všechny absorpce energie a brzdy regulovat mnohem lépe, než když je hráč sice rychlý, ale slabý.
Druhý cíl zněl jak?
Aby kluci byli vyladění na play off. Teď můžeme jenom spekulovat, ale před play off jsme opakovali testovou baterii, kterou jsme dělali i v předchozích měsících, a v ní nám vycházeli kluci lépe připravení.
Zdá se, že tedy oba cíle byly – z pohledu kondičního trenéra – naplněny?
Bylo pár kluků, kteří měli zdravotní problém, ale vždy se to neslo ve stylu dva tři dny odfrk a zase byli v pohodě. Jenom Marek Pixa nám vypadl před play off, ale pomohl mu klid, zapracoval se zpátky a dva zápasy proti Jaroměři se mu povedly náramně. Ale nechci si jen honit ego, protože jsou samozřejmě věci, se kterými jsem spokojený nebyl.
Jaké?
Jsem zvyklý na práci z fitka, že když na to lidi kašlou, mají prostě smůlu. Pak už po nich nedupu, protože brzy místo nich přijde jiný člověk. Ale ve sportu to funguje tak, že když na to hráč kašle, nemůžu mu říct, že má smůlu, protože on je zodpovědný k týmu. Musím po nich víc šlapat a říká mi to i Honza Pazdera. Že když si mají nahradit trénink, musí mi své výsledky poslat. Byl jsem hodně důvěřivý a u některých kluků jsem byl nespokojený s procentuálním množstvím tuku v těle. Na druhou stranu i na poslední chvíli před play off jsme v tomto udělali velmi slušné výsledky.
Který z hráčů udělal největší posun?
Jsem třeba moc rád za Míru Šnajdra, který přišel v lednu z Varů a za měsíc a půl měl šest kilo tuku dole. To bylo super. Líbil se mi i progres Michala Skuhrovce. Vůbec neříkám, že by na tom byl na začátku enormně špatně, ale měl velkou píli, poslouchal každé slovo, které jsem řekl. Chodil i sám, přidával si. Dával mi zpětnou vazbu. A fyzický posun byl u něj velký. Pak je tu Matěj Stůj, který je punk.
Co to znamená?
Ten dřinu chce, vyžaduje ji. Dám příklad – máme trénink na výbušnost, ale vedeme ho rychle proti odporu. Sice opakovaně, ale vždy následuje pauza, aby centrální nervový systém dokázal dostatečně zregenerovat. A po takovém tréninku není člověk unavený ve smyslu pálení svalů, zadýchání. Matěj ale potřebuje mít po tréninku pocit chcípnutí. I on vyžadoval takový trénink. Podobně se mnou hodně mluvil Dušan Přívara. V kompozici, kolik má v těle svalů a kolik tuku, jsme zaznamenali značný posun. Samozřejmě kluky znám jen od léta, takže nemůžu říct, že by Dušan na tom byl nejlépe v kariéře, ale když porovnám začátek a teď, tak progres tam byl.
Co jiné příklady?
Jsou kluci, kteří mají vynikající výsledky v síle, výbušnosti i rychlosti, ale nedokážou to tolik prodat s hokejkou. Pak tu mám Fílu Ullmanna, který nebyl předtím tolik dotknutý posilovnou jako jiní. Ale tréninky poctivě odchodil, zlepšil se a i když nemá nejlepší výsledky v týmu z hlediska síly, tak naopak umí velmi dobře pracovat s těžištěm a hokejkou na hřišti. Na place je ohromně silný a ten silový přírůstek mu ještě pomohl. Takže můj další cíl teď je, aby kluci posilovnu a „suchou“ přípravu dokázali prodat i s hokejkou. Jestliže mám hráče, který má 60 kilo, ale zvedá mi 180 kilo na tyči a ještě velmi rychle, tak je to nádherný předpoklad, aby na hřišti svými fyzickými schopnostmi dominoval.